"Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len"
(lidová pranostika)

Nastal poslední měsíc v roce a tak jsem si dnes dovolil uvést naše dnešní okénko prosincovou pranostikou, která mě jako milovníka lnu na první pohled zaujala. A tak jsem zvědav, jaké bude třináctého prosince počasí, protože bych byl opravdu nerad, kdyby se této nesmírně užitečné rostlině příští rok nedařilo... Hezký večer, moji milí, vítám vás opět v našem dnes více textovém čtvrtečním okénku.

Historie městečka Bezna sahá opravdu velmi hluboko do minulosti. Mezitím co se u většiny českých obcí datuje jako první zmínka dvanácté, třinácté století, bezenský region byl osídlen už za mladší doby kamenné a množství archeologických nálezů dokazuje, že kontinuita osídlení tohoto místa nebyla nikdy přerušena. Měnily se kultury, měnili se bohové, místo ale zůstalo stejné dodnes...
Když se podíváte na mapu Bezna, zaujme vás na první pohled dominanta v podobě stejnojmenného zámku vystavěného v barokním slohu hrabětem Pachtou. ( původně jsem chybně přečetl Plachtou a už už jsem si chystal nějaký šťavnatý bonmot na našeho kudrnatého kytaristu, na poslední chvíli jsem ale lépe zaostřil oko a zklamaně jsem od svého záměru upustil ).

Tak na tomto zámku jsme, milí přátelé, minulý pátek s kamarády z kapely Seven na pozvání místních pořadatelů nehráli... Koncert se odehrával o kousek dál ve velmi pěkném kulturním domě se solidním zázemím jak pro návštěvníky, tak i pro účinkující.
Společnost kluků ze Seven byla pro nás sice velmi příjemná, ale zároveň i dost vysilující, neboť s mládenci je tak nehorázná "psina", že nás před odchodem na podium bříšní svalstvo bolelo jako po slušné sérii sklapovaček...

Vzácná chvíle klidu mezi výbuchy smíchu (kluci jsou navíc před objektivem trochu nesví)...

K celkovému hodnocení večera lze říct asi pouze to, že se vydařil a jsme tomu rádi, neboť nás se Seven v příštím roce čeká celá šňůra dvojkoncertů a toto byla taková příjemná generálka.
Příjezd do domovských končin byl poněkud opožděnější, neboť afterparty se nečekaně protáhla - za cinkotu kalíšků s "Green Power" si bylo stále o čem povídat.

Pondělní večer jsme s Radkem strávili v nymburském radiu Nira, abychom v hodinovém pořadu Jirky Mimry Metalbox odpovídali na dotazy posluchačů a posluchaček. Měli jsme z toho zpočátku trochu obavu, ale protože atmosfera internetového radia je daleko komornější a klidnější, než klasického "éteráku", zakrátko v malém studiu panovala pohoda a klid. Otázky byly celkem nezáludné, až na jednu:  "Jak jste na tom se sportováním"? Radek, který do té doby exceloval coby znalec metalové a rockové hudby významně pozvedl obočí a začala nekompromisní improvizace. "No já jezdím na kole, já plavat, Fejla byl... Ježíš, co to byl"...? Nakonec jsme z ex-házenkáře Filipa udělali ex-basketbalistu (basketbalista a baskytarista jsou foneticky velmi podobná slova) a tak dále... Nicméně hodinka klábosení utekla jako voda a než jsme se nadáli, frčeli jsme domů.

dodatečně ještě jedna fotka z Bezna ( komplet na komunal.rajce.idnes.cz/bezno2011 ) Za fotky děkujeme Kačence Novotné

Jak víte, před časem jsme pomalu ale jistě začali vybírat a krájet ingredience na naši novou placku tak, aby vám chutnala stejně jako ta poslední. V záchvatu tvůrčí vášně jsme se s Lubošem a Ernym u mě v úterý sešli, abychom doladili zpěvy pro první songu a byla tak připravena na Lubošovo otextování. Kluci dorazili včas a za necelé tři hodinky bylo hotovo. Po všech směrech. Vydatným pomocníkem byl pan Evan Williams z Kentucky, který dal po chvíli zpěvům patřičný patos a pomohl nám dotáhnout záměr do zdárného konce, o kterém jsem se ovšem dověděl až na druhý den...
A protože měl Luboš potřebné podklady, nic mu nebránilo na včerejší zkoušku dorazit sice pozdě, ale se zbrusu novým textem. Ten večer nevypil nikdo ani kapku alkoholu a makalo se ostošest, dokonce se ke konci večera začal na základě Radkovy hudební myšlenky rodit i druhý kousek na nové CD.
Co říci závěrem? Ačkoliv jsme o víkendu absolvovali pouze jeden koncert, byl to velmi plodný týden a doufejme, že nám elán a nadšení vydrží až do studia....
Milí přátelé, je opět čas se na týden rozloučit. Přeji vám dobrou noc, hezké sny a pokud vám to v sobotu do Bylan nevyjde, přijďte ve čtvrtek sem. Určitě si budeme mít zase o čem povídat...

Bárt

Čižbou se rozumí lov drobných ptáků pomocí nejrůznějších loveckých technik (pasti, sítě, oka, lep)...
(Wikipedie)

Hezký večer, přátelé. Asi si říkáte, jakouže zhovadilostí začínám naše dnešní posezení. Je to prosté: od slova čižba odvisí název obce Čižice - místa našeho pátečního vystoupení. V dávných dobách se zde prý hodně lidí živilo lovem zpěvných ptáků a vzhledem k tomu, že v Komunále je zpívajících ptáků dokonce šest, lze o našem čižickém koncertě hovořit jako o probouzení jedné zapomenuté tradice...
Od posledního koncertu se v útulné hospůdce našeho kamaráda Bobánka mnohé změnilo a nutno podotknout, že jen a jen k lepšímu. Největším překvapením byl pro nás bobánkův nový pivovar, který ač by si díky své velikosti zasloužil předponu mini, mikro, baby apod. je bez problémů schopen plně pokrýt svými třemi druhy piv spotřebu žíznivců nejen v Čižicích.

Vraťme se ale k našemu večeru. Jako první chod byl návštěvníkům podáván "Natřije a la Bolognese". Kluci se vystoupení ujali s energií sobě vlastní a hezky si na ně zapařil i Luba, která se jinak rytmicky pohybových exhibicí mimo podium mírně straní. My ostatní jsme mezitím ochutnávali Buližníka, Kameníka a Bizona a psychicky se připravovali na naše vystoupení s velmi, velmi neortodoxním zvukařem, a jeho ještě neortodoxnější aparaturou, která si sáhla na své dno již při pouštění reprodukované hudby.

Jako hlavní chod se tedy podával Komunál se šesti. A bylo to věru zajímavé hraní. Chvilku se z odposlechu neslyšel ten, chvilku onen a (pravděpodobně) chválabohu jsme neslyšeli výsledný zvuk na sále. Ovšem nejhůře to odnesl Erny, který ačkoliv požil jen dva nebo tři Buližníky, dostal se díky svým vleklým zdravotním potížím a týdennímu pracovnímu vypětí do stavu podobného deliriu tremens a celý večer si vybavuje velmi povrchně. Na závěr vystoupení jej, jak můžete vidět na obrázcích zdatně zastoupil náš hostitel Bobánek.

Jak se rodí hvězda:         Bobánek snící...	Bobánek pařící
Bobánek vítězící	a Bobánek děkující.
Sladká třešnička na dortu slávy: davy neukojitelných fanynek (zdroj: http://musketyr11.rajce.idnes.cz)

Původní záměr v čižické hospodě přenocovat a pokalit jsme trochu zredukovali a vynechali nocování. U Bobánka jsme k závěru večera (přesněji v pokročilé noční době) absolvovali druhou exkurzi pivovaru, daleko uvolněnější a za asistence samotného sládka pana Romana "Bizona" Suchého, profesionála s třicetiletou pivovarnickou praxí.
Těžko se nám s příjemným prostředím a přáteli loučilo a tak Komunální vůz míjel značku "Chlumec" až v brzkých ranních hodinách...

Zákaznící jsou často fascinováni minipivovarem, zvláště pak obsluhou tohoto zařízení. (zdroj: www.ubizona.eu)
A toto se u Bobánka vaří...

Personál hostinského pivovaru u Bizona se těší na Vaši návštěvu. (zdroj: www.ubizona.eu)

Sobotního "trojboje" ve Staňkově u Domažlic se zúčastnila tři mužstva. Jako první nastoupili borci ve volném punkrockovém stylu - kapela Trambus. Mančaft podal velmi solidní výkon a přestože se toho večera nejednalo o masovou záležitost, dokázali zúčastněné velmi brzy zaujmout a získat si jejich podporu.
Po Trambusu se ujal vedení Komunál, který na kolbiště nastoupil v tradičních červenočerných žíhaných dresech. Hodinová prostná s nástroji se porotě v hledišti líbila a borci byli po skončení odměněni bouřlivým aplausem...

Staňkov (zdroj: www.bigbitstankov.cz)

Kdepak, přátelé. Žádné soupeření, ale společný koncert výše zmiňované kapely, nás a party Jaksi Taksi, která celý večer svým vystoupením zakončila. O Jaksi Taksi vám bohužel nemohu poreferovat, neboť únava z víkendu stráveného stejně jako ten minulý pendlováním mezí východními a západními Čechami nás donutila bezprostředně po odehraném setu nasoukat naše rekvizity do vozu a v rekordně krátkém čase Staňkov opustit.
 

Chtěli bychom poděkovat domažlickým novomanželům za vynikající občerstvení, které jsme s chutí a rychle sezobali ( tác je na zkušebně, vrátíme), stejně jako kamarádovi od Čižic, který nás obdaroval velmi dobrým vínem ( jednu jsme s Ernym včera ochutnali a najednou nebylo)... a také za roztomilé dárky od kamarádů ze Staňkova. Pokud jste tu, musím vás trochu vyčinit za ty píšťalky, neboť jednu z nich se podařilo ukořistit Radkovi a nebylo s ním drahnou chvíli k vydržení...

A toť pro dnešek vše, budeme se loučit, moji milí. Děkuji vám za váš čas a těším se opět ve čtvrtek nashledanou.
Sladké sny...

Bárt