Dobrý večer, přátelé. Poprvé v letošním roce otevíráme naše okénko, ale spíše jen proto, aby se v "baráku" po svátcích vyvětralo a hlavně abych vlivem "parapetových prázdnin" nezapomněl, jak se vůbec takové okénko dělá. Mohu vám sdělit, že jsem chvílemí malinko tápal, kde je co uložené, kam sáhnout pro nějakou tu fotku a když se mi potřetí na monitoru zjevily obrázky z loňského dubna, aniž bych po nich jakkoliv toužil, došlo mi, že nadešel čas udělat ve svém PC trochu pořádek. Problém je v tom, že nevím, jak začít. Při pohledu na stav pevného disku si připadám jako Popelka. Jenže ta hezule měla spoň holuby...
Konec brekotu, bylo by špatné začít nový rok v brblavém stylu, pojďme si raději popovídat o tom, jak Komunál zakončil ten starý.

Do Martinic, malebné to krkonošské obce jsme s kapelou zavítali v zimě již mockrát. Někdy jsme k cíli klouzali po ledovce,  někdy jsme se pomalu sunuli neprohrnutou silnicí, jindy nám padající sníh zalepoval sklo, stěrače - nestěrače... vzhledem k tomu, že se nám letos zima nejspíš někde "zpila do němoty" a nemůže trefit do Čech, mohli jsme tentokrát místo romantických sněhových závějí  při příjezdu do Martinic obdivovat na polích leda tak hlubokou orbu. To ale nemohlo v žádném případě zkazit náladu, se kterou jsme na koncert dorazili.
Večer skvěle zahájili kluci z Rimortis. Je znát, že tahle kapela ví, co chce a umí máknout, což bylo ostatně vidět i na úrovni jejich vystoupení.

Co se týče nás, byl celý večer na pohodu a bez jakýchkoliv zádrhelů. Atmosfera v sále byla vynikající a koncert utekl jako voda. Příjemná byla i afterparty, odvíjející se v duchu narozeninových a absolutně nedietních pochutin, jenž připravil oslavenec Editoň...

ZOO ve Dvoře Královém je od klubu Zálabí vzdušnou čarou necelých 700 metrů. Když jsem si dnes prohlížel některé fotky Komunálu z loňského roku, mimoděk mě napadlo, že kdyby v den našeho posledního loňského koncertu ze safari utekli hroši, na šatně nás sežrali a vlezli na podium místo nás, zda by to vůbec někdo v sále poznal. Vzápětí jsem si na řečnickou otázku i odpověděl. Poznali by to všichni, hroši přece nemají dresy...
Ale vážně (aspoň trochu). Koncert ve Dvoře byla nádherná tečka za loňským rokem. Nebudu popisovat atmosferu večera, je to zbytečné. Kdo tam byl, ví jaké to bylo. Jediné, co mohu a chci je vám za skvělý večer poděkovat a doufat, že se Komunálu dostane cti zažít takovou party alespoň ještě jednou...

Svátky utekly jako voda a život se vrací do zaběhnutých kolejí. Včerejší zahajovací schůzka Komunálu, odehrávající se při sklence červeného na půdě Lubošova grafického studia byla  věnována kromě jiného i plánům na letošní rok a rozpis nejbližších koncertů se na našich stránkách objeví během několika málo dní. Jedno je ale již teď jisté: vzhledem ke kulatému výročí existence ansámblu bychom chtěli zahajovací koncert v Chlumci nad Cidlinou pojmout poněkud slavnostněji a nabídnout vám opět něco navíc...

Na závěr dnešního strohého a víceméně pouze informativního okénka bych vám chtěl do nového roku popřát kromě štěstí a zdraví hlavně to, aby každý z vás našel alespoň jednoho dobrého přítele, či kamaráda. Opravdových přátel totiž není nikdy dost...
Hezké sny, moji milí a za pár týdnů na shledanou...

Bárt

Moji milí

Tak jako je dobré si u oběda odpočinout mezi jednotlivými chody, či před dalším milováním pufnout cigaretku, rozhodl jsem se i já dát našemu okénku malou pauzu. Určitě si vzpomínáte, že naše příjemná posezení byla na pár týdnů přerušena i začátkem roku, kdy kapela pravidelně přechází do "stand by" modu a probíhají nezbytné práce skladatelské, údržbářské a očistné. Letos si dovolím udělat pauzu již teď, tři neděle před koncem roku. Důvody jsou celkem prosté: kapelu do konce roku čekají již pouze dva koncerty a blížící se svátky spolu s Novým rokem nutí jednotlivé členy do poněkud jiných činností, než jsou společné akce s kapelou a tudíž by naše okénka byla tematicky poněkud mdlá. Znamená to tedy, že se zde opět setkáme až na přelomu února a března, kdy kapela opět vystoupí na podium. Protože mi je ale jasné, že dvou a půl měsíční pauza je přece jenom delší, sejdeme se zde těsně po Silvestru a poklábosíme o tom, jaké byly ty dva poslední koncerty v roce, které nás v prosinci ještě čekají.
Doufám, že se příliš nezlobíte a teď si pojďme ve stručnosti povědět o událostech z posledního týdne.
O Bylanech jsme si v našem okénku povídali již několikrát. Tentokrát byl ale koncert v místním kulturním domě ještě více příjemný a povedený, než ty minulé. Strategický tah pořádajícího Ládi Šindeláře v podobě dočasně sníženého vstupného a rumu, který byl o dvě koruny levnější, než v poslanecké sněmovně ( a to už je, přátelé, co říct ) dokázal přitáhnout kulturychtivý lid dříve, než jindy a tak jsme po příjezdu tlačili přes sál své muzikantské propriety za neustálého "Pardon",  "S dovolením" anebo také  "Jdi do hajzlu" ( v případě, že se do cesty připletl kamarád, či starý známý, kterým hrubší slovník nevadí, ba některým je i bližší, než kultivovaná prosba). Našla se i řada lidí, ochotně pomáhajících, za což jim tímto velmi děkujeme.
Koncertní program zahajovala chlumecká kapela Řemen a její spolehlivě fungující program spolu s levnou lihovinou obecenstvo solidně a rychle uvedl do aktivního stavu. Nebylo tedy složité po klukách zahajovat koncert - atmosfera byla skvělá od prvních tónů a veče jsme si užili tak, jak už dlouho ne. V průběhu vystoupení nás postihl krátký výpadek proudu ( což už ale asi patří k Bylanskému koloritu), naprosto skvělé pubikum ovšem nečekalo, až Luba začne zpívat "unplugged" a rozeznělo sál sborovým zpěvem prakticky samo.

Bylo to úžasné.
Druhá chybička se vloudila na samém konci večera, kdy jakýsi nepříliš inteligentní a opilý čuník vylil zvukaři Láďovi cosi do mixážního pultu. Incident se naštěstí obešel bez poruchy zařízení, ale umím si představit, jak příjemně se čistí členitý povrch přístroje od zaschlého lepkavého piva... holt komu není shůry dáno...
Domů jsme jeli velmi spokojeni a s pocitem, že se nám společně s vámi podařilo v Bylanech opět strávit jeden z velmi příjemných a vydařených večerů...
Včerejší zkouška byla částečně věnována hudbě, z části kompletaci balíčků, jejichž počet rapidně stoupá adekvátně s tím, jak se blíží Ježíšek a v neposlední řadě se vášnivě debatovalo o koncertování v příštím roce, o zkoušení, chodu e-shopu a o dalších věcech s kapelou úzce spjatých. Větrným večerem jsme se rozptýlili do svých domovů relativně pozdě a naše "kelímky" nám přetékaly myšlenkami dlouho do noci...
A to je pro dnešek a vlastně i pro letošek vše, moji milí. Těm, se kterými se uvidím opět až zde přeji do Nového roku hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a plno šťastných chvilek... S vámi ostatními to samozřejmě "ocinkáme" s naší milou "Green Power"...

Krásné sny, přátelé a pokud budete chtít, v sobotu Martinich nashledanou...

Bárt